Základem úspěšného zhodnocení vína archivací je dodržení obecných pravidel pro jeho skladování.

Pak je samozřejmě třeba vybrat k archivaci vhodné víno. Ne všechny odrůdy jsou k archivaci vhodné a v neposlední řadě záleží na množství bezcukerného extraktu, alkoholu a kyseliny.

Jedna poznámka na úvod: Vína z pultů běžných obchodů jsou obvykle určena k rychlé konzumaci, neboť se jedná o vína mladá, lehká a svěží, kterým čas na jejich kvalitě nepřidá. Pro taková vína je typický malý podíl tříslovin a také nižší množství alkoholu.

Jak vybrat správné víno pro archivaci
K archivaci jsou výhodnější odrůdy, jejichž vína mají vyšší obsah extraktu. Čím vyšší je jeho obsah, tím větší předpoklad k archivaci víno má. Je to mimo jiné proto, že vyšší obsah kyseliny, jakožto důležité součásti extraktu, brání nežádoucímu rozvoji mikroflóry.

Z bílých odrůd se hodí k archivaci například Rulandské bílé a Rulandské šedé, Ryzlink rýnský a Ryzlink vlašský, Sauvignon či Chardonnay. Z červených, která jsou na delší zrání v lahvi obecně vhodnější, než vína bílá, se hodí například Rulandské modré, Cabernet Sauvignon či Merlot. Naopak vína vyrobená z odrůd s nižším obsahem kyselin a extraktu, jako je například Müller Thurgau, Veltlínské červené rané nebo Modrý Portugal, zrají rychleji a jsou tedy vhodná ke konzumaci jako mladá a svěží.

Druhým důležitým faktorem je obsah alkoholu; přispívá k celkové robustnosti vína a také brání rozvoji nežádoucích bakterií. Víno, které chceme delší dobu skladovat, by mělo mít min. 12% alkoholu. Výjimkou jsou přírodně sladká vína, např. slámová či ledová, u kterých je extrémně vysoký obsah cukru, který obdobně jako alkohol slouží jako přírodní konzervant.

Třetím důležitým faktorem je obsah volné kyseliny siřičité. Ta chrání víno před oxidací. Víno s nízkým obsahem kyseliny siřičité rychle stárne, případně se může oxidací úplně zkazit. K oxidaci vína může také rychle dojít v případě nekvalitní nebo vyschlé zátky.

V neposlední řadě je také třeba přihlédnout k ročníku. Klimatické podmínky výrazně ovlivňují zrání hroznů a s tím souvisí i jejich kvalita a výsledná cukernatost při sklizni. K těm zajímavým z poslední doby jistě patří ročníky 2009, 2011, 2012 a 2015.

Jak dlouho víno archivovat
Na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět, protože především záleží na chuťových preferencích každého konzumenta. Někdo má rád svěží ovocný charakter vína, jiný upřednostňuje vyzrálé tóny. Obecně lze říci, že bílá vína stárnou v láhvi rychleji než vína červená. Doporučená doba archivace se obvykle pohybuje u jakostních a kabinetních vín mezi 1 až 3 lety po sklizni. U pozdních sběrů a výběrů z hroznů mezi 3 až 6 lety, v některých případech u vín s vysokým extraktem může být doba archivace i delší. U bobulových výběrů, ledových a slámových vín min. po 3 letech, ale někdy i mnohem později. U většiny vín se však nedoporučuje delší zrání než deseti let. Výjimku tvoří vína portská či burgundská, jejichž doba zrání může být i několik desetiletí.

Kolik vína k archivaci nakoupit
To pochopitelně záleží především na Vás a na Vašich finančních a skladovacích možnostech. Vhodnější samozřejmě je nakoupit více lahví najednou a v průběhu archivace postupně ochutnávat až do chvíle, kdy se víno dostane z Vašeho pohledu na vrchol svého zrání. V případě většího počtu lahví si však dejte pozor, aby všechna vína pocházela z jedné šarže, jinak může být porovnání jednotlivých lahví v průběhu zrání zcela zavádějící.