Barrique
Takto jsou označovány dubové sudy o objemu 225 litrů, jejichž vnitřní povrch je ožehnut ohněm. Tato úprava sudu, odborně nazývaná toastování, dává vínu aroma po dubovém dřevu, vanilce, kávě, čokoládě, někdy až po karamelu či kouři – záleží na stupni vypálení sudu.
Délka školení vín v sudech barrique záleží na zkušenostech vinaře. Pokud je tato doba příliš dlouhá, pak vonné a chuťové látky ze sudu překryjí odrůdový buket vína. Dokonce se můžeme setkat s víny, kdy barrique zcela potlačí jejich původní charakter.
Sudy typu barrique jsou vyráběny z dubu evropského (především francouzského), který dává vínu vyšší obsah tříslovin, nebo amerického, který je více aromatický. Každý barikový sud může být použit maximálně třikrát.

Nabídku BARRIQUE vín najdete ZDE

Botrytický sběr
Botrytický sběr nebo také botrytický výběr je víno vyrobené z hroznů napadených ušlechtilou plísní Botrytis cinerea (plíseň šedá).
Termín botrytický výběr nepatří mezi přívlastky, takže se s ním můžeme setkat i u vín jakostních a zemských. Nejčastěji se jedná o odrůdy Ryzlink vlašský i rýnský, Chardonnay, Müller Thurgau, Rulandské šedé a Aurelius.
Botrytis cinerea neboli botrytida snižuje obsah vody v hroznu, čímž vlastně zvyšuje obsah cukru, ale i aciditu, viskozitu a celkovou chuť. Vzniknou tak velmi kvalitní sladká či polosladká vína s vyšším obsahem zbytkového cukru a s vysokým extraktem.
Pro vznik botrytidy jsou ideální vlhkost s následným slunečním svitem. Plíseň se postupně rozleze po celém hroznu, až se nakonec bobule scvrknou. Protože nástup ušlechtilé hniloby není nikdy pravidelný, je třeba hrozny sbírat výběrově a vinohradem se často musí projít několikrát. To vysvětluje relativně malé množství botrytického vína a vysoké výrobní náklady.

Nabídku BOTRYTICKÝCH vín najdete ZDE

Klaret
Klaret, claret či blanc des noirs je označení pro bílá vína z modrých hroznů, která vznikla bez nakvášení rmutu (rmut = rozemleté bobule vinné révy).
Když při lisování bobule modrých hroznů prasknou, vytéká z nich bezbarvý mošt s nízkým obsahem tříslovin. Z takových moštů se právě vyrábějí vína typu klaret, tyto bezbarvé mošty jsou rovněž vhodné pro výrobu šumivých vín.
U nás se termín klaret či claret používá poněkud nesprávně, neboť v Evropě slouží k označení vín červených.

Nabídku KLARETŮ najdete ZDE

Košer
Označení košer či kosher znamená, že víno odpovídá předpisům židovského náboženství. Na celém výrobním procesu od zpracování až po zátkování lahví se mohou podílet pouze zbožní Židé. Výroba musí být zcela oddělena od výroby běžných vín. Veškeré používané stroje a zařízení musejí být velmi pečlivě vyčištěny a sterilizovány. Víno nesmí přijít do styku s živočišnými produkty, např. s bílkem či želatinou, které se používají k čeření vína. Výroba vína probíhá za striktního rabínského dozoru a potvrzení, že je víno košer, uděluje sám rabín. S hotovým košer vínem nesmějí manipulovat lidé bezbožní nebo jinověrci. Tomuto lze předejít pasterizací košer vína (na vinětě označeno jako „Mevushal“ nebo „M´vushal“) – poté jej mohou otevřít a rozlévat i lidé, kteří nejsou ortodoxními Židy.

Mešní víno
Výroba mešního vína neprobíhá za tak přísných podmínek jako výroba košer vína, nicméně jistá pravidla tu jsou. Tato pravidla si určují samy jednotlivé církve, např. církev římskokatolickou v tomto zastupuje Česká biskupská konference. Ta požaduje, aby hrozny, z nichž má být víno vyrobeno, pocházely z území Čech a Moravy a rovněž určuje, jaké kvasinky smí výrobce mešního vína použít. Víno musí dosáhnout cukernatosti minimálně 20 °ČNM a při jeho výrobě nesmí být užito žádných přídavných látek (barviva, cukry, aromata). Na množství alkoholu žádný limit stanoven není, víno tedy může být jakkoliv silné. Mešní vína mohou být bílá, červená i růžová.

Reserva
Termínem „reserva“ či „rezerva“ se označují vína zrající nějakou dobu v sudu nebo láhvi. V každém vinařském státě používajícím toto označení znamená reserva (riserva apod.) většinou nějaký jiný údaj (např. údaj o sladkosti nebo délku ležení vína). Dle zákona o vinohradnictví a vinařství je v ČR označení „reserva“ možné použít pro tiché víno, které zrálo nejméně 24 měsíců v dřevěném sudu a následně v lahvi, z toho v sudu nejméně 12 měsíců u červeného vína a 6 měsíců u bílého nebo růžového vína.

Nabídku vín REZERVA najdete ZDE

Sur lie
Sur lie, ve francouzštině doslova „na kvasnicích“, je metoda při které se mladé víno ponechává ležet delší dobu na kvasnicích „élevage“, někdy za současného intenzivního promíchávání „battonage“ (zvyšuje rozptýlení kvasinek ve víně).
Metoda sur lie zvyšuje intenzitu ovocného charakteru vína; takto získávaná vína jsou tělnatější, viskóznější, plnější. U červených vín je hlavním přínosem kvasnic jejich antioxidační činnost, která zpomaluje stárnutí a změnu barvy a chuti.
Víno vyrobené metodou sur lie může mírně perlit.

Nabídku vín SUR LIE najdete ZDE