Podávání vína je rituál. Dokáže požitek z pití vína umocnit, zrovna tak jako ho zcela degradovat. Je velký rozdíl, zda si víno otevíráte se svátečním pocitem mimořádného chuťového zážitku, nebo jestli si stejné víno nalijete ve špatné teplotě do sklenek od hořčice.

Nejprve si tedy řekněme, jaká je správná teplota při servírování různých druhů vín:

Je třeba počítat s tím, že ihned po nalití vína do sklenice se jeho teplota o 1 až 2 °C zvýší.

Teplotu vína změříme teploměrem na víno. Ideální je ten, který se ponoří přímo do hrdla lahve. Orientační teplotu zjistíme ale i pomocí teploměru, jenž se přikládá na lahev.

Pro udržení správné teploty vína při jeho servírování použijeme chladič na víno. Ten je k dostání v mnoha variantách: od nerezových nádob, do kterých se nasype led či nalije studená voda, přes gelové chladiče až třeba po digitální chladič, který udržuje nastavenou teplotu.

Víno rozhodně nechladíme v mrazničce ani nepřihříváme v mikrovlnné troubě!

Další důležitou součástí servírování vína jsou sklenky. Volíme tenkostěnné čiré skleničky s delší stopkou (nožičkou) tulipánového tvaru, tj. se zúženou horní částí skleničky, vždy perfektně čisté. Pro červená vína se používají skleničky o větším objemu.

Sklenice na bílé víno              Sklenice na červené víno

Otevírání lahve se může jevit jako oříšek, ale dnes už je na trhu nepřeberné množství různých druhů vývrtek a otvíráků, že tuto činnost jistě zvládne každý.
Nožem (je součástí číšnického otvíráku) nebo speciálním odkrajovačem odstraníme konec kapsle, jež uzavírá lahev. S citem zavrtáme vývrtku tak, aby neprošla zátkou a části korku nenapadaly do vína, ale zároveň dostatečně do hloubky, aby se zátka nepřetrhla. Čím starší víno, tím zátku vytahujeme pomaleji a opatrněji, bez zbytečných zvukových efektů. Po vytažení zátky otřeme vnitřní část hrdla lahve čistým ubrouskem, aby tam nezůstaly případné zbytky korku. Poté přičichneme k té části korkové zátky, jež byla v kontaktu s vínem – je to první kontrola toho, zda je víno stále v dobré kondici.

Dekantace
Červené víno doporučujeme přelít do skleněné karafy, tedy ho tzv. dekantovat.
U mladých vín se tento postup používá k jejich provzdušnění a tím ke zmírnění některých výraznějších projevů mladých vín, jako je svíravost. U starších vín se opatrným přelitím docílí oddělení čistého vína od sedimentu (vinného kamene). Mladá vína můžeme slévat hodinu až dvě hodiny před podáním, ale starší vína sléváme co nejpozději, neboť vystavení vzduchu v karafě po letech strávených v lahvi může být pro zralé víno vyčerpávající.
Pro dekantování starších vín se sedimentem postavíme lahev svisle aspoň na 24 hodin, poté rovnoměrně a opatrně přeléváme víno po skle, přičemž za hrdlem lahve necháme rozsvícené světlo (svíčku či nezakrytou svítilnu), dokud neuvidíme, jak se usazeniny postupně přibližují ústí lahve.

Dekantování vína

Nalévání
Víno naléváme pomalu a těsně nad sklenicí tak, abychom zaplnili jen spodní třetinu sklenky. Potom je snadné vínem ve sklence zakroužit a vychutnat tak jeho aromatické látky. Pokud jsme hostiteli, nalijeme nejprve trochu sobě pro případ, že by ve víně plavaly kousky korku ze zátky a rozléváme-li archivní víno, tak také z důvodu překontrolování jeho kondice.

Skladování vína po otevření lahve
Co když nám zbylo nějaké nedopité víno? Netřeba zoufat, co s ním a kam s ním. S pomocí vakuové pumpy na víno odčerpáme z vína vzduch a můžeme ho tak po několik dnů uchovat v lednici. Mějte však na paměti, že již otevřené víno lze takto skladovat opravdu jen podobu maximálně několika dnů. Ideální je samozřejmě dopít víno co nejdříve.

Jedna z mnoha podob vakuové pumpy na víno (vlevo) s uzávěrem (vpravo)