1. Stolní víno
Víno nejnižší kvalitativní kategorie s cukernatostí do 14,9° ČNM. Povoleno doslazování řepným cukrem.
Víno s nízkým obsahem extraktivních a buketních látek. V chuti ploché, nevýrazné, krátké, řídké.
 
2. Zemské víno
Kvalitativní kategorie s cukernatostí moštu nejméně 14° ČNM. Povoleno doslazování řepným cukrem. Víno s vyšším obsahem extraktivních látek než u stolního vína. V chuti bývá lehčí až středně plné, většinou hrubější s kratším chuťovým dozníváním. Čím nižší byla cukernatost moštu a čím více bylo víno doslazeno, tím více ztrácí vlastní odrůdový charakter a převládá chuť alkoholu. Etiketa smí obsahovat ročník vína a zeměpisné označení, odkud hrozny pocházejí. Jedná se o označení české zemské víno a moravské zemské víno. Touto kategorií někdy označují vinaři i vína, kerá jsou vyrobená z hroznů, jež sice splňovaly podmínky pro výrobu jakostních či přívlastkových vín, ale např. kvůli malé velikosti šarže vína se rozhodli nepředložit žádost o zatřídění do kategorie jakostního vína.

 
3. Jakostní víno odrůdové
Kvalitativní kategorie s cukernatostí moštu mezi 15 až 18,9° ČNM. Povoleno doslazování řepným cukrem.
Víno s vyšším obsahem extraktivních látek než u stolního vína. V chuti bývá středně plné, většinou hrubější s kratším chuťovým dozníváním. Čím nižší byla cukernatost moštu a čím více bylo víno doslazeno, tím více ztrácí vlastní odrůdový charakter a převládá chuť alkoholu.
 
4. Jakostní víno známkové
Vyrobené scelováním několika vín nebo i vín několika různých odrůd podle předem dané receptury.
Podobná jako jakostní vína. Dobrá známková vína jsou oproti jakostním plnější a vyváženější, protože při jejich přípravě byly vinařem využity vlastnosti jednotlivých míchaných odrůd k docílení lepších vlastností směsného vína.
 
5. Víno s přívlastkem
Nejvyšší kvalitativní kategorie vín vyrobených z nedoslazovaného moštu. Nesmí se doslazovat. Dělí se na pět dílčích kategorií:
 
Kabinet – s cukernatostí moštu mezi 19,0 – 20,9° ČNM
Jemná, lehčí, méně alkoholická vína s vyšším obsahem extraktivních látek. V chuti působí kořenitě, vyváženě a harmonicky, s tenčím tělem a se středně dlouhou dochutí.

Pozdní sběr - s cukernatostí moštu mezi 21,0 – 23,9° ČNM
Vína s obsahem alkoholu okolo 12% a relativně vysokým obsahem extraktivních látek. Mají v chuti kombinaci kořenitosti a ovocnosti s hutnější chuťovou strukturou a vyvolávají delší chuťový dojem.

Výběr z hroznů - s cukernatostí moštu 24,0 – 26,9° ČNM
Těžší až těžká vína s vysokým obsahem alkoholu a vysokým extraktem. V chuti působí vyrovnaně a zanechávají v ústech velmi dlouhý dojem. Tóny buketu a chuti jdou od výrazných ovocných nuancí až po medové aroma a chuť.

Výběr z bobulí - s cukernatostí moštu 27,0 – 31,9° ČNM
Těžší až těžká vína, většinou se zbytkovým cukrem (polosuchá až sladká). V buketu i chuti je velmi zřetelně patrná vysoká vyzrálost hroznů s nádechem cibéb, karamelu, medu. Velmi harmonická vína s dlouhou životností.

Výběr z cibéb- s cukernatostí moštu nad 32,0° ČNM
Výrazně sladká vína s vyšší barevností a medovými tóny ve vůni i chuti. Medovost je podbarvena výrazným kompotovým ovocným nádechem.
 
6. Speciální vína
  
Ledové víno - vyrábí se z moštu získaného lisováním zmrzlých hroznů, kdy voda v hroznech zůstává ve formě krystalků v lisu a z lisu vytéká mošt s vysokým obsahem cukru. Po prokvašení mají vína vysoký obsah zbytkového cukru. Sběr při teplotě minimálně –7°C a nižší. Cukernatost moštu musí být nejméně 27° ČNM.
Výrazně sladká vína s vyšší barevností a medovými tóny ve vůni i chuti. Medovost je podbarvena výrazným kompotovým ovocným nádechem.

Slámové víno - vyrábí se na stejném principu jako ledové víno. Snížení obsahu vody v moštu se však dociluje sušením hroznů na slaměné podestýlce. Po vyschnutí se hrozny lisují a mošt s vysokým obsahem cukru se nechá vykvasit. Cukernatost moštu musí být nejméně 27° ČNM.
Výrazně sladká vína s vyšší barevností a medovými tóny ve vůni i chuti. Medovost je zvýrazněna kompotovým ovocným nádechem. Výsledný dojem u slámových vín je většinou intenzivnější než u ledových vín.