A B CDEFGHCHIJKLMNOPQRSTUVWZ

Bacchus i Bakchus (řecky: Dionýsos)
Antický bůh úrody a vína, syn lidské Semelé a boha Dia. Báje mu připisují objevení révy. Zeus při Semelině smrti zachránil její plod tím, že si jej nechal zašít do vlastního boku, kde ho donosil. Dionýsos byl veselý a dovádivý bůh, jehož družina šířila po všech krajích bezstarostnost, smích a veselí. Oslavy Bakcha a vína (bakchanálie) se v císařském Římě změnily v divoké orgie, takže byly zakázány.
 
Barrique
Je dubový sud o objemu 225 l (tato velikost má optimální poměr styku vína se dřevem) původně z Bordeaux. Používají se duby evropské nebo americké s výraznějším charakterem. Ve všech případech se jedná o dub bílý z rodu Genus Quercus. Z Evropy se nejčastěji používají duby francouzské, které se dále dělí podle místa původu dřeva, například na Troncais, Allier nebo Limousin. Při zrání v malých dubových sudech dochází k látkové výměně mezi vínem a dřevem, při které víno absorbuje řadu látek (laktony, aldehydy nebo třísloviny), které ovlivňují jeho budoucí chuť a charakterem. Barrikové sudy se však nepoužívají pouze pro to, aby se do vína dostal tón vanilky, ale hlavně z důvodů zrání v přirozeném prostředí. Víno se může nechat na kvasnicích, které víno chrání a udržují tak jeho přirozenou rovnováhu. Sudy typu barrique se používají ke zrání vína pouze třikrát. Poté se z nich stávají jen obaly, jejichž potenciál je vyčerpaný a nemají vínu co předat.

Barva vína
Je závislá na odrůdě a mnoha biologických, pěstitelských i zpracovatelských faktorech. Mladá vína mívají barvu světlejší, starší bílá vína jsou sytější, žlutá až zlatavá, červená získávají hnědavý nádech. Nízká barva je označení pro příliš světlou barvu vína (např. vyrobeného z nedostatečně vyzrálých hroznů nebo vína nedobře ošetřovaného), která neodpovídá smyslovým požadavkům. Vysoká barva je naopak příliš sytá, tmavá, rovněž neodpovídající smyslovým požadavkům. Stará vína mívají vždy vyšší barvu, u mladých vín může např. nahnědlá barva ukazovat na onemocnění vína. Barva vína je měřítkem pro posuzování odrůdovosti, způsobu výroby, stáří, zdravotního stavu vína apod. Nejlépe se posuzuje v prostupujícím denním světle.

Barvířka
Též inkoustník. Označení pro odrůdu, jejíž hrozny mají červenou šťávu /dužinu/. Jinak je šťáva všech modrých odrůd světlá. Barvivo se nachází pouze pod slupkou. Barvířky se používají k výrobě růžových a červených vín, lze ji použít též k vylepšení barvy jiného vína. Mezi barvířky patří např. odrůdy Neronet, Dornfelder a Alibernet.

Batonáž (viz též sur lie)
je technologická operace při školení vína, kdy sklepmistr ponechá nějakou dobu víno ve styku s kalem z odumřelých kvasinek. Vínem se musí po celou dobu míchat a musí v něm zůstat aktivní kvasinky a mikrobi. Do vína by se neměl přidávat oxid siřičitý. Vína jsou po školení plná, tělnatá, vhodná k delší archivaci.

Beaujolais
Oblast v jižním Burgundsku s 18 000 hektary vinohradů a s produkcí asi 750 000 hl vína za rok. Vína z této oblasti jsou poměrně lehčí, avšak velmi příjemná. Pod označením Beaujolais se dodává i na náš trh červené víno velmi dobré kvality, vyráběné z průměrné odrůdy Gamay, která právě v oblasti Beaujolais dosahuje zvláště dobré jakosti.

Beaujolais Nouveau
Francouzské mladé víno z odrůdy Gamay, které se vyrábí metodou kvašení pod tlakem oxidu uhličitého a začíná se prodávat vždy třetí čtvrtek v listopadu. Víno je určeno k rychlé spotřebě, nejpozději do konce února následujícího roku.
 
Beerenauslese
Označení vína s přívlastkem (bobulový výběr) v Německu a Rakousku.
 
Bentonit
Jemný jíl obsahující vulkanický popel zvaný montmorillonit, což je vodnatý křemičitan hlinitý, který se používá jako čiřící prostředek.

Bez těla
Je víno s nedostatkem extraktu, opak tělnatého vína. Nemusí však být zcela prázdné, bezduché.

Bezduché víno
Víno postrádající ducha, tj. víno bez vůně, s nedostatečným množstvím alkoholu, bez extraktu, zkrátka ploché, nezanechávají žádný dojem.

Bezvýrazné víno
Víno, kterému chybí odrůdový nebo jakýkoliv jiný výraz, víno bez dostatku vonných látek i extraktu. Stojí o něco výše než bezduché víno.
 
Běžný ročník
Běžný ročník nebo rok produkuje relativně lehká vína. Není to žádný velký ročník, ale také nikoli nezbytně vyloženě špatný.

Bikavér (býčí krev)
Maďarské červené víno vzniklé zcelením Kadarky, Frankovky a Rulandského modrého. Nejznámější je Bikavér z okolí města Eger - chutné extraktivní víno s jemnou tříslovinou.
 
Biovíno
Víno, při jehož pěstování a produkci se musí dodržovat podmínky, které jsou v České republice stanoveny zákonem o ekologickém zemědělství. Výsledkem je zcela přírodní ekologicky čisté víno. Vinař, který splňuje přísné podmínky, získá certifikát od organizace, která kontroluje dodržování těchto podmínek – Kontroly ekologického zemědělství (KEZ o.p.s.).  Biovíno je značeno grafickým znakem BIO s textem produkt ekologického zemědělství. Pěstují se většinou odrůdy, které jsou méně náchylné k plísním, a tudíž se nemusí ani nesmí na vinicích chemicky ošetřovat. V ekologických vinicích se nepoužívají průmyslová hnojiva, herbicidy k tlumení plevelů ani pesticidy proti škůdcům. Ty jsou nahrazovány dravými roztoči, slunéčky, škvory, lumčíky. Pro produkci kvalitních hroznů je využíváno přirozené úrodnosti půdy podpořenou řezem na jeden tažeň, podlomem, prosvětlováním a redukcí úrody.

Bio-dynamický
Při výrobě vín bio-dynamickým způsobem se réva pěstuje bez pomoci chemických nebo synetických postřiků či hnojiv a kvašení probíhá s přírodními kvasinkami a s minimálním použitím filtrace, oxidu siřičitého a chaptalizace.

Biskvit
Žádoucí aspekt buketu nacházející se v některých šampaňských, zejména dobře vyzrálých, dále ve směskách s převládajícím vínem Pinot Noir (šampaňská, v jejichž cuvée převládá víno Chardonnay, má sklon k aspektu toastovému).

Bitter
Typ dezertního kořeněného vína. Vyrábí se z červených vín a jeho barva je od jasně červené (např. Cinzano bitter) až do červenohnědé (např. Isra bitter). Chuť vína je výrazná, hořko sladká s převládající hořkostí. Pije se převážně jako aperitiv. 

Blanc de blancs
Označení udávající, že víno bylo vyrobeno výhradně z bílých odrůd. Nejčastěji se používá u šumivých vín, časté je toto označení i u stolních vín, kde má působit lepším dojmem.

Blanc des noirs
Bílé víno vyrobené z modrých odrůd, v ČR nazývané klaret/claret. Francouzský termín „blanc de noirs“ se používá u šumivých vín.
 
Blesková pasterizace
Sterilizační technologie, kterou nezaměňujme s plnou pasterizací. Sestává z vystavení vína teplotě kolem 80 °C na dobu mezi 30-60 sekundami.

Bobulový výběr (výběr z bobulí)
Víno s přívlastkem vyšší kategorie než výběr z hroznů. Jedná se o těžší až těžká vína, většinou se zbytkovým cukrem (polosuchá až sladká), velmi harmonická s dlouhou životností.
 
Bodega
Španělský ekvivalent pro sklep nebo vinařskou firmu.

Bohaté víno
Opulentní, vyvážené, harmonické víno s dlouhým dozníváním.

Bordeaux
Velký přístav v ústí řeky Garonny do Atlantického oceánu a zároveň největší francouzská vinařská oblast. Pěstují se zde hlavně modré odrůdy Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc, Merlot. Z bílých pak Sauvignon, Semillon, Pinot blanc a Muškáty. Jemný buket bordeauxských vín prý souvisí s vysokým obsahem manganu ve zdejších půdách.

Botrytis cinerea
Ušlechtilá plíseň, která může vinařům zle uškodit (napadne-li přezrálé bobule při deštivém počasí), nebo také velmi prospět (napadne-li přezrálé bobule v suchém a teplém podzimu). Narušuje slupku bobulí a při suchém počasí působí jejich žádoucí předčasné cibébovatění. Z takto napadených hroznů se vyrábějí přírodně sladká vína označovaná jako jako botrytický sběr či botrytický výběr.

Botrytický sběr (výběr)
Víno vyrobené z hroznů napadené ušlechtilou plísní (viz Botrytis cinerea).

Bowle
Osvěžující nápoj připravovaný z ovoce, přírodního vína, šumivého vína a likéru nebo destilátu. Ovoce se má nechat vyluhovat v likéru alespoň 3 hodiny, čím však déle, tím lépe. Bowli připravujeme ve skleněné nádobě s víkem (terina), doslazujeme cukrem a sekt přidáváme těsně před podáváním. Chceme-li mít bowli méně alkoholickou, můžeme šumivé víno nahradit sodovou vodou. Bowli podáváme vždy chlazenou a naléváme ji do sklenice sběračkou, nejlépe skleněnou.
 
Brut, Extra brut, Brut nature
Označení množství cukru u suchých šumivých vín: brut max. 12 g/l, extra brut 3-6 g/l, brut nature méně než 3 g/l.
 
Buket
Odborné pojmenování vůně vína, souboru jednotlivých vůní, které se ve vyzrálém víně spojují ve složitější vůni. Vinaři rozlišují primární buket (též aroma), což jsou vůně obsažené již v hroznu, a sekundární buket, tj. vůně získané při výrobě vína. V průběhu kvašení a těsně po jeho skončení má víno tzv. kvasný buket (voní po kvasnicích), vyškolené víno získává ležením tzv. ležácký buket. Vůně získané při zrání vína v láhvi se někdy označují jako terciální buket. Čím je víno starší, tím je primární buket méně postřehnutelný. U zralých kvalitních vín se však tento buket ležením ještě zvýrazní, zejména u aromatických odrůd. Hlavními složkami buketních látek jsou karbonylové sloučeniny (acetaldehyd, formaldehyd, vanilín, volné i esterifikované alkoholy a estery karboxylových kyselin - mravenčí, octové, máselné, valérové aj.). Na tvorbu buketních látek spolupůsobí i dusíkaté látky (bílkoviny, aminokyseliny). Optimální teplota pro vnímání vůně vína je 20 °C, bílé víno však své vonné krásy otevře již při 12 °C. Tento výraz by měl být skutečně používán pro kombinaci vůní, které lze  přímo vztáhnout na zrání vína v láhvi - takže "aroma" pro hrozny a "buket" pro láhev.

Burčák
Bouřlivě kvasící mošt, který má min. 1% skutečného obsahu alkoholu a max. 3/5 celkového obsahu alkoholu. Je kalný, má špinavě bílou až nahnědlou barvu, svěží hroznovou vůni a chuť. Pití burčáku je středoevropskou specialitou, pije se jen v ČR, na Slovensku a v Rakousku. Smí se prodávat pouze v období od 15. srpna do 30. listopadu.

Burgundské
Ampelografické označení pro tři odrůdy vinné révy - Burgundské bílé, šedé a modré. Toto označení se u nás až do roku 1977 používalo i pro vína vyrobená z uvedených odrůd. Po protestu Francie, která má název Bourgogne, včetně jeho překladů, registrovaný u Mezinárodního úřadu pro ochranu průmyslového vlastnictví v Ženevě, bylo pojmenování našich vín změněno na Rulandské bílé, Rulandské šedé a Rulandské modré (ve francouzštině/italštině se můžete setkat s názvy Pinot blanc/bianco, Pinot gris/grigio, Pinot noir/nero).

Burgundsko
Pátá největší francouzská vinařská oblast, která se rozkládá severně od Lyonu a rodí výborná bílá, hlavně však červená vína. Oblast zahrnuje tři hlavní podoblasti: Chablis, Cöte d´Or a Cöte de Beaune. Na centrální oblasti navazuje Macönnis a Beaujolais. Srdcem Burgundska je městečko Beaune. U špičkových vín označených Appelation Controlée se požaduje produkce hroznů jen do výše 35q/ha, protože vyšší úroda by mohla mít za následek nižší kvalitu vína. Cenové zvýhodnění vín označených Appelation Controlée nenutí burgundské vinaře zvyšovat výnosy za každou cenu, tedy na úkor kvality.

Býčí krev
Oblíbený název pro červená vína. U nás je známá býčí krev z Maďarska (viz Bikavér) a býčí krev ze Španělska (Sangre de Toro).

Bzenecká lipka
Nejstarší české známkové víno vyráběné již od začátku tohoto století. Název je odvozen z lidového pojmenování Ryzlinku rýnského, v okolí Bzence nazývaném lipka, který je základem tohoto bílého vína.