ABCDEFGHCHIJKLMNOPQRSTU V WZ

Vaječný bílek
Tradiční čiřicí prostředek, kterým se z vína odstraňují negativně nabité látky.

Vanilin
Aldehyd s vanilkovým aroma, který se v nějakém stupni přirozeně vyskytuje v dubu.

Vanilka, vanilkový dub
Tento výraz bývá často používán k označení vůně a někdy i chutě vín zrajících v dubových sudech, zejména vín z oblasti Rioja. Je to ta nejzákladnější a nejzřetelnější charakteristika způsobená dubem.

Vánoční koláč
Intenzivnější verze výrazu ovocný koláč. 

Vázaná síra
Hlavním důvodem, proč se k hroznovému moštu a vínu přidává oxid siřičitý SO2, je předejití  oxidaci, čehož však může dosáhnout jen volná síra. Po kontaktu s vínem se určité množství oxidu siřičitého bezprostředně spojí s kyslíkem a dalšími prvky, jako jsou cukry a kyseliny a je známý jako vázaná síra. To co zbývá je volná síra, schopná vázat se následně s molekulami kyslíku.

VC (Vino Comarcal)
Španělská zkratka pro výraz vino comarcal, což znamená doslova "místní víno" a může být přirovnáváno k francouzskému vin de pays nebo českému zemskému vínu.

VDL (Vin De Liqueur)
Obecná zkratka pro vin de liqueur, dolihované víno, do kterého se doplňuje alkohol ještě před zahájením kvašení.

VDLT (Vino De La Tierra)
Zkratka pro výraz vino de la tierra, který doslova znamená "víno venkovské", je však bližší francouzské klasifikaci VdQS než vin de pays.

VDN (Vin Doux Naturel)
Doslova "přírodní sladké víno", znamená však dolihované víno z jižní části Francie (např. Banyuls, Muscat de Rivesaltes, Muscat de Fron¬tignan).

VDQS (Vin Délirnité cle Qualité Supérieure)
Druhý stupeň v hierarchii kvality francouzských vín po Appellation d'Origine Contrólée (viz AOC).

VDT (Vino Da Tavola)
Zkratka pro výraz vino da tavola, tj. stolní víno, pravděpodobně nejnižší stupeň italského apelačního systému. Prakticky však může zahrnovat některá z největších vín v zemi.

Velké víno
Tento výraz popisuje plné víno s výjimečně bohatým aroma.

Velký ročník, rok
Tímto výrazem se obvykle označují velké roky, protože výjimečné povětrnostní podmínky vyprodukují větší (tzn. plnější či bohatší) vína než obvykle. Může být ale také použit pro rok s výjimečně vysokou úrodou.

Vendange tardive
Francouzský výraz pro „pozdní sklizeň“.

Véraison
Určité časové období zrání, ve kterém se hrozny co do velikosti již příliš nemění, získávají však barvu, jde-li o odrůdy modré a zvyšuje se v nich obsah cukru a kyseliny vinné při současném snižování obsahu nevyzrálé kyseliny jablečné.

Vermouth
Aromatizované víno, vermut. Výraz je z francouzštiny, ale pochází z německého Wermut, což znamená pelyněk, který je základní složkou tohoto vína. První vzorky vyrobené v Německu v 16. století sloužily pouze místní spotřebě, první vermut na komerční úrovni byl vyroben až v 18. století.
Tradiční italský vermut je červený a sladký, zatímco francouzský je bílý a suchý, v obou zemích se však vyrábějí oba styly. Vermut se vyrábí scelováním velmi nedráždivých, mírných vín (2-3 roky starých, z oblastí Apulia a Sicílie v Itálii a Languedoc-Roussillon ve Francii) s extraktem aromatických přísad. Víno se dále doslazuje cukrem a dolihuje čistým alkoholem.

Vin d'une nuit
Doslova „víno jedné noci“. Růžové nebo velmi bledé červené víno, které je ponecháno v kontaktu s rmutovým kloboukem pouze jednu noc.

Vin de café
Tato kategorie francouzských vín se prodává v karafách v bistrech, kavárnách atd.

Vin de garde
Víno schopné výrazného zlepšení vlastností, je-li mu umožněno další zrání resp. stárnutí.

Vin de glace
Francouzský ekvivalent pro ledové víno.

Vin de goutte
Samotok. Z bílého vína je to mošt, který volně vytéká z lisu ještě před začátkem vlastního lisování. U červeného vína jde o vykvašení vína oddělené od kvasného (rmutového) klobouku.

Vin de L'année
Tento výraz je synonymní s termínem vin primem.

Vin de paille
Doslova "víno slámové". Komplexní sladké víno vyrobené z pozdně sbíraných hroznů uložených na slunci na slámových rohožích, kde vyschnou a scvrknou se.

Vin de pays
Oblastní, zemské, regionální nebo krajové víno.

Vin de presse
Technika používaná v Bordeaux pro výrobu červeného vína. Vyrábí se potom, co víno dokončilo své alkoholické kvašení a podstoupilo jablečno-mléčnou přeměnu. Víno se přečerpá do sudů a zůstatek ze slupek a jader na dně kádě se vylisuje. Proces normálně vyžaduje dvě lisování, první vin de presse je nejlepší a představuje něco kolem 10% celkově vyráběného množství vína, druhé lisování poskytuje dalších 5%. Vin de presse je relativně chudé na alkohol, velmi temné barvy a extrémně tříslovinové. Ve víně vyráběném pro brzkou konzumaci by vin de presse bylo kyselé a nepříjemné, ale spolu se strukturou bordeauxského klasického zrání v dubových soudcích dodává mimořádné tělo a zvyšuje dlouhověkost.

Vin de table
Doslova "víno stolní". Tento výraz se používá k označování nejnižší úrovně vín ve Francii a na etiketách není povoleno uvádět ani odrůdu, ani oblast původu vína. Víno pravděpodobně sestávající z různých odrůd z několika oblastí, které bylo scelené ve velkém.

Vin mousseux
Tento výraz znamená doslovně "šumivé víno" bez jakéhokoli údaje o kvalitě. Jelikož však všechna špičková vína ve Francii užívají jiných názvů, znamená tento termín ve všech případech levný produkt nízké kvality.

Vin nouveau
Tento výraz je synonymní s výrazem vin primeur.

Vin ordinaire
Doslova "obyčejné víno". Tento výraz bývá nejčastěji používán k označení francouzských vin de table (stolních vín), i když může být použit ve smyslu zlehčujícím k označení vína z jakékoli země.

Vin primeur
Mladé víno zhotovené ke konzumaci ve stejném roce, ve kterém bylo vyrobené. Beaujolais Primeur je oficiální označení nejslavnějšího vin primeur, exportní trhy však toto víno znají nejčastěji pod názvem Beaujolais Nouveau.

Vinho Verde
Víno z pobřežní oblasti mezi městem Porto a španělskými hranicemi. Vinho verde, "zelené víno", není další druh vína nebo víno nezralé, jak se někdy uvádí, ale pouze specifické víno z této oblasti, které je buď bílé (vinho verde branco – z odrůd Alvarinho, Loureiro, Pederna, Trajadura) nebo červené (vinho verde tinto – z odrůd Espadeiro, Azal Tinto). Sklízí se zralé v polovině září a některá bílá vína z této oblasti jsou považována za jedna z nejlepších v Portugalsku. Vinho verde je svěží, jemně perlivý nápoj s nízkým obsahem alkoholu (8-11,5%), představující ideální osvěžení pro horké letní dny.

Vína organická
Druhový výraz pro vína vyráběná s minimálním použitím oxidu siřičitého, z hroznů pěstovaných bez použití chemických hnojiv, pesticidů nebo herbicidů.

Vinařství
Vinařství zahrnuje zpracování hroznů, drtí, rmutů nebo vína povolenými technologickými postupy na víno optimální kvality, které může být po odpovídajícím zatřídění a označení uvedeno do oběhu. Vinař je pěstitelem révy a současně i výrobcem vína, nebo jenom výrobcem vína v případě, že nakupuje hrozny od vinohradníka a zabývá se pouze jejich zpracováním.

Vinimatic
Uzavřená, rotační nádoba určená na kvašení vína. Na vnitřních stěnách jsou přivařené lopatky a nádoba pracuje na stejném principu jako míchačka na maltu či beton. Původně určená na extrahování maximálního množství barvy ze slupek při minimální oxidaci. Nyní bývá často používaná i pro maceraci před kvašením.

Vinné kaly
Vinné kaly jsou pevné usazeniny v nádobách po kvašení nebo školení vín a oddělené součásti po filtraci či odstředění vína.

Vinice
Vinicí se rozumí pozemek, případně pozemky, jednoho pěstitele o celkové výměře větší než 10 arů osázený trvalým porostem révy, jemuž Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský přidělil na základě písemné žádosti registrační číslo pozemku. Někdy se rozeznává pojmenování vinice pro pozemek na rovině a vinohrad pro pozemek na svahu.

Viniční trať
Viniční trať je soubor pozemků nebo částí pozemků tvořících souvislý celek, které splňují předpoklady pro pěstování révy vinné z hlediska zeměpisné polohy, svažitosti, délky oslunění a půdně-klimatických podmínek.

Vinifikace
Tímto termínem se označuje proces výroby vína. Proces zpracování menších množství hroznů z pokusných parcel nebo jednotlivých keřů na víno nazýváme mikrovinifikací.

Víno agresivní
Opak vína jemného a hladkého.

Víno bezvadné
Výraz popisuje víno se všemi bezvadnými vlastnostmi svého typu a původu. Nemusí to však být nezbytně víno vzrušující.

Víno bohaté
Vyvážená hojnost hroznové chuti a hloubky v chuti a na konci.

Víno čisté
Přímý, otevřený výraz používaný k popisu jakéhokoli vína prostého všech nežádoucích nebo nepřirozených spodních tónů aroma, chutě či vůně.

Víno delikátní
Výraz popisuje mírné nevtíravé charakteristiky, které dávají vínu šarm.

Víno dlouhé
Víno, které má délku, je takové, jehož chuť "otálí" v ústech ještě dlouhou dobu po polknutí. Mají-li dvě vína stejnou chuť a vy dáváte jednomu z nich přednost, ale nevíte proč, je pravděpodobné, že dáváte přednost tomu s větší délkou.

Víno dolihované
Dolihování čistým alkoholem (obvykle velmi silnou hroznovou pálenkou v rozsahu od 77% do 98%) se může provádět buď před kvašením, během kvašení nebo po kvašení.

Víno drsné, hrubé
Vztahuje se k vínům "nevypracovaným", která nemusí být nezbytně nepříjemná, nejsou však jemná.

Víno druhové
Popisuje víno, obvykle scelené ve všeobecné apelaci.

Víno elegantní
Subjektivní výraz používaný pro označení vín, která mohou být také popsána jako stylová nebo delikátní.

Víno hladké
Tento výraz znamená opak vína agresivního a je důraznější než víno zaobalené.

Víno hřejivé
Tento výraz se vztahuje k červenému vínu s dobrým aroma a s vyšším obsahem alkoholu.

Víno jadrné
Výraz často používaný pro vína odrůdy Ryzlink. Výstižně naznačuje živost, vitalitu a kyselost této odrůdy.

Víno jemné
Výraz je zaměnitelný s vínem hladkým, i když se obvykle vztahuje k hroznovému podílu v chuti, zatímco termín hladký bývá častěji označením konce. Jemné víno je velmi žádoucí, výraz "extrémně jemné" však může být hanlivý, může totiž naznačovat, že víno je mdlé a nanicovaté.

Víno klasické
Subjektivní výraz k vyjádření dojmu zřejmé kvality. Používá se k popisu vína, které nejen že přesně představuje vlastnosti svého typu a původu, ale také vlastní delikátnost a styl špičkového vína.

Víno komerční
Komerční víno se sceluje podle široce rozšířeného vzorce. V nejhorším případě může být nedráždivé a nebojovné, v nejlepších případech může mít hroznovou chuť, bude celkem příjemné a nekomplikované.

Víno kompletní
Vztahuje se k vínu, které obsahuje vše (hroznovou chuť, třísloviny, kyselost, hloubku, délku atd.) a které tedy vyvolává v ústech pocit uspokojení.

Víno kořenné
Výraz "kořenné či kořenný" bývá jednak používán pro označení vlastností některých odrůd, jako je např. Gewürztraminer (tramín kořenný), jednak jako složka buketu nebo chuti, pravděpodobně získaná po zrání v láhvi po určité době, kterou víno zrálo v sudu.

Víno kouřové (kouřová komplexnost, kouřový dub)
Některé hrozny mají kouřový charakter (zejména odrůdy Syrah a Sauvignon blanc). Tento charakter může rovněž pocházet z dobře vypálených (toastových) dubových sudů, může však také poukazovat na nefiltrované víno. Někteří nadaní vinaři víno nesíří a někdy ani nefiltrují ve snaze zachovat jeho maximální charakter a vytvořit individuální a výrazné víno
Víno krátké
Výraz se vztahuje na víno, které má sice dobrou vůni a výraznou chuť, je však na konci krátké, tzn. že jeho chuť v ústech po polknutí rychle zmizí.

Víno lékořicové
Tato charakteristika bývá často zjišťována ve vínech z oblasti Monbaziillac, může se však vyskytovat v jakémkoli bohatém sladkém víně. Poukazuje na koncentraci aroma z hroznů, které se spíše teplem scvrkly, než na víno z hroznů botrytických.

Víno limetové
Klasický charakter odrůd Sémillon a Riesling pěstovaných v mnoha oblastech Austrálie.

Víno maderizované
Všechna vína Madeira jsou maderizovaná, tzn.jsou zvolna ohřívaná ve speciálně zkonstruovaných pecích zvaných estufagem a následně ochlazené. Tento proces je nežádoucí ve všech vínech s výjimkou vín středozemních, která jsou záměrně vyráběná ve stylu rancio. Jakékoli běžné, lehké, stolní víno, které je maderizované, bude často chybně popsáno jako zoxidované, existuje však výrazný rozdíl v příznacích; maderizovaná vína mají mdlejší vůni, vzácně s nádechem acetaldehydu jakéhokoli vína podobného Sherry a jsou zvětralejší chuti. Vína všech barev a stylů jsou schopná maderizace a pravděpodobná příčina je skladování na přímém slunci nebo přílišné ohřátí.

Víno marmeládové
Výraz se všeobecně používá pro označení plných, bohatých a mimořádně příjemných červených vín a bohatou hroznovou chutí, i když poněkud postrádající eleganci.

Víno máslové
Toto označení se normálně vztahuje na bohatý, plný a pozitivně výtečný charakter nacházející se v bílých vínech zejména pak těch, která podstoupila jablečno-mléčné kvašení.

Víno medové
Mnohá vína se rozvinou do medového charakteru během stárnutí v láhvi, zejména vína sladká a hlavně pak vína mající alespoň částečný botrytický charakter. Avšak některá vína suchá mohou medový charakter získat také, čehož je nejklasičtějším příkladem vyzrálé víno Ryzlink.

Víno mizerné
Extrémní klasifikace vína špatně vyvinutého.

Víno nádherné stárnoucí
Znamená víno, které si zachová svoji delikátnost i při dalším zrání a jehož delikátnost se tím ještě může zlepšit.

Víno nakažené zátkou
Výraz se vztahuje k penicilinové infekci uvnitř zátky, která vínu dodává nepříjemný zatuchlý charakter, který kazí jinak dobré víno. Výskyt dvou po sobě následujících infikovaných lahví bude velmi nepravděpodobný, ale výzkumníci v tomto oboru objevili "korkově" páchnoucí složky, které nemají s korkem vůbec nic společného, takže výskyt celé "dávky" vína chutnajícího nebo páchnoucího po korku je za určitých okolností možný.

Víno nanicovaté
Opak vína řízného. Výraz naznačuje, že víno postrádá kyselost a je v důsledku toho mdlé a krátké.

Víno natažené
Tento výraz popisuje víno, které bylo zředěné nebo říznuté vodou (nebo vysloveně špatným vínem), což je v oficiálních apelacích nezákonné. Může se však také vztahovat k vínu, které bylo vyrobené z révy z vinic, které byly obhospodařovány se záměrem dosáhnout vysoký výnos zeslabených plodů.

Víno nervózní
Subjektivní výraz obvykle vztahovaný k suchému bílému vínu, které je stálé a intenzivní, ne však dostatečné usazené.

Víno nesdílné
Tento výraz označuje víno zdrženlivé v chuti i vůni, hlavně pro svoje mládí, které se však dalším zráním může dobře rozvinout.

Vino novello
Italský výraz synonymní s vin nouveau či vin primem.

Víno nudné
1. Šumivé víno, které pozbylo svého perlení.
2. Výraz, který je zaměnitelný s výrazem víno nanicovaté, zejména jde-li o víno bez jakékoli kyselosti na konci.

Víno opulentní
Výraz připomínající luxusní odrůdové aroma, velmi bohaté, které však v žádném případě nepůsobí neupraveně.

Víno parfémované
Příjemné vonící buket vína.

Víno peprné
Termín používaný pro označování vín mladých, jejichž složky jsou dosud surové a nedosáhly dosud harmonické shody, někdy  jsou ve vůni až odporné a pichlavé. Výraz se také používá pro popis charakteristik vůně a chuti jižních francouzských vín, zejména na bázi odrůdy Granache. Vína z odrůdy Syrah mohou vonět po čerstvě rozdrceném černém pepři, zatímco pepř bílý je typický pro velká vína odrůdy Veltlínské zelené. Značně peprná mohou být i mladá portská vína a lehká červená z oblasti Rioja.

Víno petrolejové
Špičková vína odrůdy Ryzlink získávají po určité době zrání v láhvi živý a řízný buket, který bývá nazýván petrolejovým. Tento charakter je určitým způsobem spřízněn s kořennými a citrusovými vůněmi, avšak mnohé citronové, citrusové a kořeněné vůně se vzájemně naprosto liší, kdežto petrolejový charakter Ryzlinku je jedinečný. Když velká vína odrůdy Ryzlink zrají, rozvíjí se i charakter medový a dává vínu klasickou, medově petrolejovou bohatost.

Víno pichlavé
Tento výraz popisuje víno se zbytkovým kysličníkem uhličitým, avšak s nižším obsahem, než se vyskytuje u vín lehce šumivých a označovaných jako pétillant. Může být žádoucí v některých svěžích vínech bílých a růžových, většinou je však tato vlastnost posuzována jako znak nežádoucího druhého kvašení červených vín, i když na druhé straně bývá tento efekt záměrně vytvářen v určitých vínech z Jižní Afriky.

Víno plné
Tento výraz se obvykle vztahuje k tělu, tedy k vínu plnému v těle. Víno však může být v těle lehké, ale plné v aroma.

Víno plně vykvašené
Víno, kterému je umožněno úplně dokončit přirozený proces kvašení a tím vznikne víno naprosto suché.

Víno poddajné
Popisuje víno, které se velmi příjemně pije, které však nemusí být nezbytně jemné, připomíná však nenucenost více, než jednoduché víno zaobalené. Takové víno se dalším zráním a tříslovinami stane poddajným.

Víno přepychové
Výraz téměř synonymní s vínem smyslným, i když častěji používaný pro horoucí, sladké, bílé víno než svěží bohaté červené.

Víno přímé
Tento výraz označuje víno, jehož přitažlivé, jednoduché a bezprostředně identifikovatelné vlastnosti o něm říkají vše. Mělo by být ihned z počátku zajímavé, ale dále se již nerozvíjí a poslední sklenice nám o jeho vlastnostech nepoví více, než ta první.

Víno připálené
Týká se vín s vysokým obsahem alkoholu, která poskytují smyslový vjem hroznů sklizených buď za velkého horka, nebo hroznů pocházejících ze země s horkým klimatem, nebo z klasické vinařské oblasti postižené úmorně horkým rokem. Tato charakteristika může být do určité míry upravována následujícími metodami: časnou sklizní, noční sklizní, rychlou dopravou do lisovny a moderními metodami kvašení za studena.

Víno přístupné
Tím je míněno víno, kterému lze snadno porozumět, bez výrazných bariér tříslovin, kyselosti nebo nerozvinutému extraktu, který by zabraňoval příjemnému prožitku z pití. Tento termín se často používá pro mladá vína špičkové kvality, která se nepochybně stárnutím zlepší, ale jejichž třísloviny jsou poddajné a tedy přístupné.
 
Víno robustní
Mírnější forma pro víno agresivní, která často bývá aplikována na vyzrálý produkt: víno je robustní přirozeně, spíše než agresivní pro své mládí.

Víno řízné
Čisté víno, s dobrou kyselostí na konci vytvářející osvěžující, ryzí chuť.

Víno snadné
Tento výraz je synonymní s výrazem víno přístupné, pravděpodobně však naznačuje, že jde o víno levnější, za svou cenu však hodnotné, zatímco víno přístupnější bývá víno kvalitnější.

Víno strohé
Tento výraz se používá k popisu vín, která postrádají hroznovou chuť a ve kterých převládá drsná kyselost nebo třísloviny.

Víno stylové
Tento termín popisuje víno vlastnící všechny subjektivní kvality, jako jsou šarm, elegance a delikátnost. Víno může mít "styl" nějaké určité oblasti nebo nějakého typu, ale buď tedy stylové je, nebo není. Tento výraz prostě odolává jakékoli definici.

Víno subtilní
I když by tento výraz měl popisovat výraznou charakteristiku, není tomu tak a bývá často zneužíván vinařskými snoby nebo podvodníky, kteří degustují víno známé, slavné značky o kterém vědí, že by mělo být mimořádné. Nemohou však nic mimořádného rozpoznat a musí pro své vyjádření použít nejednoznačný výraz.

Víno svěží
Popisuje vína, která jsou čistá a navíc v mládí živá.

Víno štědré
Víno štědré hroznovou chutí doslova plýtvá, zatímco víno, které tuto vlastnost nemá, hroznovou chuť buď úplně postrádá, nebo jí má méně a navíc má ještě pravděpodobně přebytku tříslovin. Všechna vína by však alespoň nějaký stupeň štědrosti mít měla.

Víno tenké
Víno postrádající tělo, hroznovou chuť a další vlastnosti.

Víno trávové
Výraz se často používá hlavně v popisu vín odrůd Sauvignon a Tramín a měl by znázorňovat trávový typ hroznové chuti.

Víno trpké
Hovoříme-li o trpkém vínu, myslíme tím jeho výraznou kyselost.

Víno tvrdé
Naznačuje určitou střízlivost, často v důsledku nadbytku tříslovin a kyselosti.

Víno typické
Typické víno je takové, které přesně odpovídá své odrůdě a půdě, na které byly hrozny vypěstované.

Víno uleželé
Popisuje víno zaoblené, které je blízko svého vrcholu zralosti.

Víno upřímné
Vztahuje se k jakémukoliv vínu, obvykle však k takovému, které má slušnou základní kvalitu. Upřímné znamená, že odpovídá charakteru a je typické pro svůj typ a původ. Výraz také naznačuje, že víno nevykazuje žádné známky toho, že by bylo nějakým nezákonným způsobem zaneřáděno. Použití výrazu upřímné je nicméně způsob označení vína nižší ceny než vína nějaké mimořádné a pamětihodné kvality.

Víno uzavřené
Vztahuje se k chuti nebo vůni vína, které se neotevřelo nebo nevykazuje žádný výrazný charakter. Naznačuje však, že víno své kvality má, ty však zůstávají "skryté" a mohly by se otevřít, jakmile se víno rozvine v láhvi.

Víno v jižním stylu
Tento výraz zahrnuje zjevné charakteristiky vína ze slunného jihu Francie. Pro vína červená to bývá lichotivé označení, naznačující plná aromatická vína s peprným charakterem. Pro bílá je to však hodnocení spíše zlehčujícího charakteru, naznačující víno nanicovaté, s příliš vysokým obsahem alkoholu, nízkou kyselostí a svěžestí.
 
Víno váhavé
Běžně používaný výraz o konci vína - následná chuť, která v ústech doslova otálí.

Víno zaobalené
Víno, které má všechny své "hrany", tzn. třísloviny, kyselost a extrakt zaobalené, např. zráním v lahvi.

Víno zemité
Výraz popisuje suchý dojem v ústech. Některá vína mohou být svojí zemitostí příjemná, vína nejvyšší kvality by však měla být čistá.

Víno zrající ve dřevě
Tento výraz označuje za normálních okolností víno, které zrálo v novém dubovém sudu.

Víno zřetelné, charakteristické
Tento výraz popisuje víno s pozitivním charakterem. Všechna špičková vína jsou do určité míry zřetelná, ne však všechna zřetelná vína jsou špičková.

Víno ženské
Subjektivní výraz používaný k označení vína s převahou delikátních přitažlivých vlastností nad vahou a silou. Označuje víno překvapující krásy, půvabu a delikátnosti s hedvábnou strukturou a vybraným stylem.

Víno živé
Hroznová chuť v některých vínech může být tak svěží, vyzrálá a výrazná, že rychle poskytne živý vjem o celkovém charakteru vína v ústech.

Víno ke "žvýkání"
Extrémní klasifikace vína jadrného.

Vinohradnictví
Vinohradnictví je činnost provozovaná pěstitelem révy vinné při výsadbě vinice a jejím pěstování za účelem sklizně hroznů nebo révových roubů. Dále činnosti při výsadbě vinice podnožkové a jejím pěstování za účelem produkce podnožkových řízků. Taktéž činnost při výrobě štěpovaných sazenic révy vinné nebo sazenic révy podnožkové. Pěstitel zabývající se pouze jmenovanými činnostmi je vinohradník.

Vintage
Anglický výraz pro ročník.

Vitis vinifera
Druh zahrnující všechny odrůdy révy poskytující klasické vinařské hrozny.

Vitt Liguoreux
Sladké nedolihované bílé víno, typický název pro sladká vína z Bordeaux.

Vodnaté víno
Tenké, hubené víno bez vůně, chuti a extraktu.

Volná síra
Aktivní prvek oxidu siřičitého ve víně. Je produkován volnou sírou kombinovanou s molekulami kyslíku.

VQPRD (Vin de Qualité Produit dans une Région Délimitée)
Francouzský popis pro kvalitní vína pocházející z přesně určené oblasti.

VR (Vinho Regional)
Klasifikace VR může být srovnána s regionální kategorií vin de pays ve Francii či zemským vínem v ČR.

Vrchol
Tzv. vrchol, resp. vyvrcholení zrání vína. Konzumenti, kteří mají radši vína svěžejší a říznější budou dávat přednost vrcholu dřívějšímu (u stejného vína) než konzumenti, kteří mají radši vína vyzrálejší.

Vůně podobná Sherry
Tento výraz se vztahuje k vůni vína v pokročilém stadiu oxidace, která je nežádoucí u vín nedolihovaných a s nízkým obsahem alkoholu. Vůně je zapříčiněná nadměrnou přítomností acetaldehydu.

Výnos, úroda
Tyto výrazy lze posuzovat ze dvou hledisek: 1. množství hroznů vyprodukovaných z dané oblasti či pozemku, 2. kolik moštu z nich bylo vylisováno. Vinaři v Evropě měří výnosy v hektolitrech na hektar, čímž uvádějí, kolik moštu vylisovali z hroznů sklizených na určité rozloze. V Novém světě, kde se takový systém vyskytuje zřídka, mají vinaři sklon uvádět výnos v tunách na akr. Bílá vína mohou z vyšších výnosů profitovat více než vína červená, i když vína sladká by měla mít nejnižší výnosy ze všech.

Vyváženost
Vztahuje se k harmonickým vztahům mezi kyselinami, alkoholem, hroznovou chutí, tříslovinami a dalšími přirozenými prvky. Máte-li dvě podobná vína ale Vy se s konečnou platností rozhodnete pro jedno, bude jeho vyváženost pravděpodobně jedním ze dvou rozhodujících faktorů ( ten druhý bude délka).

Vyzina
Plovací měchýře ryb vyzy a jesetera poskytují po náležité úpravě výborný čiřící prostředek pro zakalená vína s nízkým obsahem tříslovin. Jeho přednost spočívá kromě jiného i v tom, že ho lze užívat i při nízké teplotě vína, kdy jiná čiřidla neúčinkují.

Vyzrálá kyselost
Hlavní kyselinová složka ve vyzrálých hroznech (kyselina vinná) chutná svěže a hroznově, dokonce i ve větším množství, zatímco hlavní kyselost v nevyzrálých hroznech (kyselina jablečná) chutná tvrdě a nepříjemně.

Vyvážené víno
Plné víno, u kterého jsou všechny složky v dokonalé harmonii.