ABCDEFGHCHIJKLMNOPQRS T UVWZ

Tabák
Subjektivní termín vztahující se buď k buketu nebo chuti, který bývá často aplikován na vína zrající v dubových sudech, obvykle v Bordeaux.

Taniny
Třísloviny, chemické látky obsažené ve slupkách hroznů, které se vyluhují při vinifikaci a jsou nezbytné zejména pro konzervaci červených vín, dodávají vínu trpkost a drsnější charakter.

Tastevin
Malá miska vyrobená z ušlechtilého kovu obvykle stříbra. Dříve sloužila k degustování vína. Dnes je symbolem sommelierů.

TbA (Trockebeerenauslese)
Obvyklá zkratka výrazu Trockebeerenauslese, tj. výběr ze suchých bobulí. Tato kategorie náleží vínům vyrobeným z individuálně sbíraných botrytických hroznů, které byly ponechány na keřích, dokud se nescvrkly. Víno je zlatavě jantarové, intenzivně sladké, viskózní, velmi komplexní, ale liší se od Výběru z bobulí (Beerenauslese).

Teinturier
Francouzský výraz pro barvířku, odrůdu s modrou slupkou bobulí a s červeně zbarvenou šťávou.

Těkavé kyseliny
Nejčastěji kyselina octová s nepříjemnými projevy ve vůni vína.
Tyto kyseliny, někdy zvané též kyseliny mastné, jsou schopné se vypařovat i při nízkých teplotách. Příliš mnoho těkavých kyselin je vždy známkou nestability, malá množství však hrají významnou roli v chuti a vůni vína. Nejdůležitější z těchto kyselin jsou kyselina octová a kyselina uhličitá.

Tělnaté víno
Víno s vysokým obsahem extraktu.

Tělo vína
Popis struktury chuti vína.
Extrakt hroznové chuti a obsah alkoholu poskytující společně v ústech dojem plnosti.

Tenké víno
Hubené, slabé víno s nízkým obsahem alkoholu.

Terpeny
Zásluhou různých terpenů a terpenových alkoholů se ve víně vyskytují ty nejaromatičtější charakteristiky, sahající od květinových vůní vín odrůdy Muškát až k petrolejovým charakteristikám nádherně vyzrálého vína Ryzlink. V šumivém víně může terpenový charakter indikovat podíl Ryzlinku v cuvée, mnohem pravděpodobněji však byl způsoben částí nebo celým množstvím základního vína, které bylo uloženo přespříliš dlouho v tanku před druhým kvašením.

Terroir
Nepřeložitelný termín (doslova znamená „půda“), znamenající kombinaci půdního složení, klimatických podmínek, odrůd a způsobu vinohradnictví ve specifické oblasti - nadmořská výška, poloha, klimatické podmínky a jakékoli další významné faktory, které by mohly ovlivnit růst a kvalitu révy a tím i kvalitu hroznů, které produkuje. Dá se říci, že v nejširším slova smyslu v sobě terroir skrývá spolupůsobení následujících činitelů: geologické podloží a hloubka půdy určité viniční polohy, pedologické složení a chemické vlastnosti půdy (struktura půdy, obsah živin apod.), ráz okolní krajiny (blízkost významné vodní plochy či lesa) a nadmořská výška, sklon a orientace ke světovým stranám, mikroklima - vodní a tepelný režim, oslunění, teplotní a povětrnostní poměry, přítomnost fauny a flóry na daném stanovišti, vlastnosti a charakter odrůdy révy vinné, počasí v daném ročníku, zásady ošetřování révy vinné a hroznů, způsob sklizně a zpracování hroznů, osobnost vinohradníka a vinaře.

Těžké víno
Hutné víno s vyšším obsahem alkoholu.

Tete de cuvée
První příliv moštu při lisování a "smetánka" každého cuvée. Je to mošt, který se nejsnadněji extrahuje a je té nejvyšší kvality, s nejlepšími vyváženými kyselinkami, cukry a nerostnými látkami.

Tirážní likér
Likér připravený z vína, kvasinek a cukru přidávaný do nešumivého šampaňského, aby vyvolal perlení.

Toast
1. Zvolna se rozvíjející aroma vína zrajícího v láhvi, které bývá obvykle spojováno s odrůdou Chardonnay, může se však vyvinout i ve vínech z jiných odrůd, včetně vín červených. Toastové aroma vzniká v láhvi a je nejvýrazněji vnímáno v následné chuti, často bez jakéhokoli náznaku ve vůni.
2. Rychle se rozvíjející aroma vyvolané dubovým sudem.
3. Toastování = vypalování barrikových sudů. Bývají vypalovány během výroby ve třech možných stupních: lehce nebo nízko, středně a těžko nebo vysoko.

Transvasage
Metoda, pomocí které šumivá vína nevyráběná způsobem méthode champenoise podstupují druhé kvašení v láhvi, jsou potom dekantována, filtrována a pod tlakem plněna do lahví, aby si zachovala šumivost.

Travail a l'anglaise
Je to starý francouzský výraz značící "řezání" vína. Víno se při tomto procesu uvádí do směsí s alkoholem nebo jinými víny zpravidla horší kvality.

Tri (triage)
Výběr (ruční) z hroznů, kdy se česáči vrací několikrát do vinohradu, aby posbírali jen nejvyzrálejší hrozny napadené ušlechtilou plísní. Tento výraz obvykle znamená postupnou, individuální sklizeň přezrálých nebo botrytických hroznů prováděnou mnoha pochůzkami (neboli tries) vinicí.

Trocken
Suché víno.

Třísloviny
Třísloviny jsou různé fenolické látky, které se přirozeně vyskytují ve víně. Pocházejí ze slupek, stopek a zrníček hroznů. Některé lze rovněž získat ze sudů, zejména nových. Třísloviny z hroznů lze rozdělit na zralé a nezralé, z nichž ty zralé jsou velmi žádoucí. V náležitém vyvážení jsou však oba typy pro strukturu červených vín nezbytné, protože ideálně vzájemně propojují mnohé chutě. Nevyzrálé třísloviny jsou nerozpustné ve vodě a zůstanou drsné bez ohledu na stáří vína. Vyzrálé třísloviny rozpustné jsou, jsou poddajné a se zráním vína vymizí. Vyzrálé hroznové třísloviny stárnutím zjemní, oživují celkovou strukturu seriózního červeného vína a jsou velmi užitečné při výběru vína k pokrmům.